Family Business – rodinná firma a nástupnictví

Model „tří kruhů“ nám nabízí sedm možných kombinací. Každá rodinná firma je pravděpodobně kombinací těchto uvedených okruhů – podnikání, rodina, vlastnictví.

 

  1. Zaměstnanci, kteří nepatří mezi rodinné příslušníky a nejsou ani vlastníky společnosti. Hlavní ambicí těchto zaměstnanců je jistota zaměstnání, pravidelné výplaty a možnost karierního růstu. Zvláště u firem, které jsou na vesnicích nebo malých městech, kde je nedostatek pracovních míst. Potíže a problémy ovšem mohou nastat, pokud dochází k nerovným podmínkám ve firmě. Rodinní příslušníci jsou upřednostňováni i protěžováni před šikovnými a kvalifikovanými nerodinnými zaměstnanci, což pro ně může být značně frustrující a demotivující. Může se jednat jak o povyšování tak i navyšování mzdy či výši mzdy.
  2. Vlastníci, kteří pro firmu pracují, ale nejsou rodinnými členy. Zde může docházet k rozporu v případě, kdy vlastníci budou preferovat maximalizaci návratnosti své investice nebo vyplacení zisku a členové rodiny by preferovaly reinvestici zisku zpět do firmy a větší opatrnost při investicích a menší míru rizika. Dochází k rozkolu, který často vede k ukončení spolupráce.
  3. Členové rodiny, kteří nevlastní podíl ve společnosti, ale jsou v ní zaměstnáni. Tito členové mají složitou pozici, jelikož mají statut běžného zaměstnance, ale jsou příslušníky rodiny a nepatří vlastně ani tam, ani tam. Zaměstnaní členové rodiny bez podílu na společnosti tímto mohou být značně frustrování, demotivováni a cítit se znevýhodněni a nedoceněni. Ve společnosti mohou setrvávat v zaměstnaneckém poměru proto, že je nedostatek jiných pracovních míst v okolí nebo přece jen pocit sounáležitosti k rodině.
  4. Členové rodiny, kteří vlastní podíl na společnosti a jsou v ní i zaměstnáni. Tito rodinní členové mají nejširší rozsah zodpovědností, kompetencí a zájmu v rámci společnosti, a proto také nejvíce budou čelit situacím i výzvám, kdy jednotlivá rozhodnutí budou mít vliv na jejich vlast­nické, rodinné či zaměstnanecké zájmy.
  5. Členové rodiny, kteří nejsou vlastníky společnosti a nepatří ani mezi její zaměstnance: tito členové rodiny, byť nejsou vlastníky společnosti a ani v ní nepracují, tak se dá předpokládat, že od „své rodinné“ společnosti očekávají určitou míru participace a to ve formě společenské prestiže, benefitů, uspokojování svých náročných potřeb nebo i v budoucnu možnosti vlastnění podílu na společnosti, očekávání a vidinu lukrativního zaměstnání nebo pouze „jen“ podíl na zisku.
  6. Členové rodiny vlastnící podíl na společnosti, ale nejsou jejími zaměstnanci. Tito rodinní členové, kteří vlastní podíl na společnosti a nepracují ve firmě mají zájem na úspěchu firmy. Je otázkou, jak hodně budou tito rodinní příslušníci ve firmě zainteresováni. Zdali to, že vlastní podíl ve společnosti se bude týkat jen inkasování peněžních prostředků nebo se budou snažit o zachování a zvyšování hodnoty společnosti.
  7. Vlastníci společnosti, kteří nepatří mezi rodinné příslušníky a nejsou ani zaměstnanci firmy. Tito pouze vlastníci jsou v převážné míře nositeli kapitálu do společnosti a jejich vazba s rodinou je obava o návratnost jejich vloženého kapitálu.

A jsou to právě rozdílné zájmy těchto tří okruhů –  vlastnictvím, podnikáním a rodinou, který může způsobit konec rodinného podniku i fungujících rodinných vztahů. Selhání ve strategii podniku může vést k selhání rodiny jako takové. Rodina má zásadní roli.

„Podnik i rodina přežijí a budou prosperovat pouze tehdy, bude-li rodina sloužit podniku. Ani jednomu se nepovede dobře, bude-li podnik řízen tak, aby sloužil rodině. Klíčovým slovem ve spojení ‘rodinný podnik’ není ‚rodinný’. Musí jím být ‘podnik’.”  Rodinní příslušníci se musí naučit, jak být nejen dobrými příbuznými, ale zároveň i dobrými partnery a dobrými podnikateli. 
Peter Ferdinand Drucker

 


Přečtěte si i další články na téma Rodinná firma